PÁTEK 21. června

         Ráno jsme se probudili a nestačili se divit, kde se kdo probudil. Byla to pěkná legrace. Někdo měl dokonce na sobě vzkaz či obrázek. Vrátili jsme se do svých pokojů, uklidili si a šli na snídani, po které byla ještě vyhodnocena stezka odvahy a etiketa s Ferdou.

        Dobalili jsme si kufry a tašky a sešli se venku na lavičkách. Tam nám naše Beruška Kačka přečetla dopis od Ferdy. Rozhodl se totiž, že si ještě vyjde na procházku a nachystá pro nás hru. Zapomněl však na poučení, že nemá chodit sám. Psal, že se mu cestou trhal šáteček, a že má něco s rukou a nohou a nemůže se vrátit. Rozhodli jsme se, že se za ním vypravíme, najdeme ho a pomůžeme mu. Cestou jsme plnili úkoly, které si pro nás připravil. Nakonec jsme ho našli v blízkosti penzionu. Ležel v trávě a naříkal. Ošetřili jsme ho a pomohli mu zpátky na nohy.

       Po obědě jsme se přesunuli i se zavazadly k příjezdu autobusu, vše jsme naložili a vyrazili jsme na cestu domů.

ČTVRTEK 20. června

Dnešní den začal opět rozcvičkou s Ferdou. Po snídani proběhla zdravověda se zaměřením na resuscitaci. Pak následovala hra Domečky pro chrostíky, která se skládala z několika částí. V první části jsme v určeném území sbírali lístečky různých barev. Každá barva měla svůj význam a hodnotu stavebního materiálu. Zelené lístky bylo jehličí z borovice vejmutovky, oranžové byly písek z  jihočeských rybníků, červené byly škebličky slávky potoční a modré – sliz ze slimáka. Ve sbírání nám bránil Mravkolev, který  byl ve svém úsilí mrštný a vytrvalý. Podle počtu a barev lístečků jsme po obědě vytvářeli domečky pro chrostíky. Své práce jsme představili ostatním.

Oběd byl v duchu přátelství. V párech jsme se navzájem krmili. Někomu to šlo úplně bezvadně a někdo toho druhého pěkně pobryndal. Přesto jsme si všichni na gulášové polévce i borůvkových knedlících moc pochutnali.

Protože jsme chtěli poznat ještě kousek Krkonoš, vydali jsme se směrem na Hnědý vrch, Vlčí jámy a k Temnému vodopádu. Cestou jsme viděli orchideje – vstavače, muchomůrky tygrované i přesličky, pouštěli jsme v potůčcích lodičky z listí i šišek.

Po večeři jsem zachraňovali kamaráda před zimou. V našich skupinách jsme jednoho z nás oblékli do všeho, co jsme si zabalili na cestu. Někdo měl dokonce 27 vrstev. Pak nás čekala diskotéka, kterou nám připravila Beruška s Ferdou. Na jejím konci jsme shrnuli den, vyhodnotili naši práci a získali nějaká ocenění. V noci byla stezka odvahy. Zúčastnili jsme se úplně všichni a nikdo se nebál.

Hlášky dne:

„ Já už jsem zakrmil a sebe jsem nakrmil.“

STŘEDA 19. června

Dnes jsme vstávali s velkým přáním hezkého počasí. Čekal nás totiž výstup na Sněžku. Posnídali jsme, zabalili si svačinu i obědový balíček a vyrazili k lanovce. Před dolní stanicí jsme se rozdělili do skupin, ve kterých jsme pak vyjeli lanovkou na Růžovou horu. Nahoru na Sněžku jsme vystoupali s veselou myslí, pozorovali jsme a poznávali okolní přírodu a byli neustále uchvacováni nádhernými výhledy. V dálce jsme viděli Černou horu, Benecko i Ještěd.

Dobytí vrcholu Sněžky jsme si všichni užili, potěšil nás nejen řízek, ale i pohledy na celé Krkonoše. Při sestupu dolů polskou stranou jsme procházeli mraky.

Cesta Obřím dolem byla nebezpečná, samé kamení, písek,… ale protože jsme si pamatovali poučení, co se může stát v horách, šli jsme velmi opatrně. Opět jsme si prohlíželi přírodu, dívali se na hory kolem nás. Sestoupili jsme až do Úpského údolí, kde jsme si dali místní medovou zmrzlinu a dojedli svačinu. Cestou k penzionu jsme se stavili na dětském hřišti.

Večer Ferda a Beruška uvedli divadelní festival. Představeno bylo šest divadelních kusů: O kouzelném náhrdelníku, O dětech, které letěly do Anglie, Na horách, Šťastná rodina, Pohádka o kamarádech a O třech zlobivých klucích. Všichni herci se snažili odvést co nejlepší výkon a diváci (larvičky) se moc bavili.

Na závěr dne byla vyhodnocena včerejší orientační hra a dnešní výstup na Sněžku.

ÚTERÝ 18. června

Ráno nás vzbudila písnička od Boba a Bobka. Na rovnou plochu pro rozcvičku jsme se museli vyběhnout pěkný kopec. Výhled jsme měli úchvatný. Rozcvičku začala Beruška (Kačka) prvky z aerobiku a pak pokračovaly taneční kreace s Tomem. Po rozcvičce na nás čekala snídaně a rychlý úklid pokojů.

Paní zdravotnice si pro nás připravila přednášku o nebezpečích v létě, jak předcházet úrazům a vysvětlila základy první pomoci. Po dopolední svačině, ke které byl jogurt , následovala přednáška člena Horské záchranné služby v Peci pod Sněžkou. Jeho vyprávění o horách, o neukázněných turistech, kteří nerespektují pravidla chování v horách i praktické ukázky byly velmi poutavé.

K obědu jsme měli brokolicovou polévku, kuřecí stehýnko a rýži. Po krátkém odpočinku jsme vyrazili do Obřího a Modrého dolu.  Nohy jsme si osvěžili v Modrém potoce. Celou cestu jsme byli unešení z nádherných výhledů na Studniční horu, Růžovou horu a na Sněžku. V Peci jsme si koupili pohlednice a známky. Všichni jsme se těšili na večeři, výborné domácí houskové knedlíky s vepřovými kousky ve smetanové omáčce.

V podvečer proběhla orientační hra. Dvojice dostala kompas a pomocí znalosti hlavních a vedlejších světových stran hledala písmenka k vyřešení tajenky. Po večerní hygieně jsme si zazpívali na dobrou noc Watanay a Mravenčí ukolébavku.

 

PONDĚLÍ 17. června

Po ranním nečekaném zpoždění autobusu první den naší školy v přírodě již probíhal bez jediné chybičky. Cestou jsme se zastavili, nasvačili se, protáhli a pokračovali dál. Do Pece pod Sněžkou jsme dorazili v doprovodu krásného letního sluníčka. Vyložili jsme kufry a opět nastoupili do autobusu. Ten nás dovezl do Janských Lázní ke Stezce korunami stromů, kde na nás čekala průvodkyně z KRNAPu. Během naučné stezky jsem se od ní dozvěděli spoustu zajímavostí o lese, jeho významu, ochraně lesa, o rostlinách a zvířatech, které v lese může vidět. Překvapilo nás, jak malý brouček, lýkožrout, dokáže zničit takovou spoustu stromů. Nahoru nad koruny stromů jsme vyšli úplně všichni, i ti, kteří měli dole obavy, že svůj strach nepřekonají. Rozhled byl nádhernou odměnou za odvahu.

Do Janských Lázní jsme došli krásnou lesní cestou. Poseděli jsme na kolonádě a dojedli svačinu. Po 16. hodině jsme nasedli do linkového autobusu a odjeli do Pece. Do penzionu jsme došli celkem svěží. Čekala nás výborná večeře – vývar s vajíčkem, kuřecí steak s hranolky a salátek. Skoro každý si přidal.

Po večeři jsme si vyráběli jmenovky na dveře s motivem Ferdy a jeho kamarádů a vzkazovou schránku. Na závěr dne jsme si vyčistili zuby, vysprchovali se a ulehli do nových postýlek.

Hlášky dne:
… přišel cestou za Kačkou se slovy: „Mně něco studí v kalhotech“. Kačka zjistila, že … v batohu vyteklo pití a voda mu tekla až do kalhot.

„…, kde jsi měl čekat“? „V záchodě“.

… se nemohl dostat do kufru, zamkl si ho a zakódoval. Kód však zapomněl.